Cochcárna

Psychologický příběh o rozpadu osobnosti úspěšného právníka je zároveň kritickým obrazem české společnosti konce milénia.
V psychiatrické léčebně, podněcován neodbytným terapeutem, píše svůj životní příběh padesátiletý muž - úspěšný právník, respektovaný soudce a bonviván - poté co se pokusil o sebevraždu. Z jeho lží, sebeklamů i neochotně vydávaných útržků vzpomínek se čtenář pomalu dozvídá příběh mužova života. Dětství snaživého hošíka zaselo první semínka schizofrenie, když v padesátých letech navštěvoval komunistický výplach mozku v Pionýru i bigotní zpovědi a kázání při návštěvách kostela. Do jeho hlavy se jednou provždy vetřel přízrak postiženého nevlastního bratra a stal se jakýmsi chorobným alter egem. To vše zrálo v atmosféře šedé přetvářky doby normalizace a po revoluci vypuklo naplno, když významný soudce poprvé vykročil na cestu bezostyšné korupce. Dále pak sledujeme nezadržitelný propad do vnitřního pekla člověka, který si bere, co chce, může mít vše, jeho touhy jsou čím dál zvrácenější, jeho "vlčí hlad" neukojitelnější a tragédie neodvratnější.
Román v sobě nese prvky psychothrilleru i morální alegorie a jeho silný osobní příběh ústí do obecnější obžaloby patologické sebestřednosti moderní doby. "Můžete mít vše, ale ztratíte duši"

Zdroj: mlp.cz